CA: Den druhý - San Francisco II

Po motelové all-you-can-eat snídani a přivítání léta jsme vyrazili za do centra za krásami San Francisca. Začali jsme přístavem, kde se naší pozornost snažila upoutat hejna slunících se lvounů. Po odpočítávání mol jsme dorazili k tomu poslednímu, kde kotví historické lodě a škunery skrývající v útrobách různé muzejní exponáty. Pokochali jsme se výhledem nejen na obrovské stěžně , ale i na Alcatraz. 

 

Kdybyste si z nějakého nepochopitelného důvodu stále mysleli, že městská turistika nemůže být náročná, patrně jste ještě nebyli v San Franciscu. Výstup na Russian Hill nám poskytl podívanou na úsek Lombard street, nejklikatější ulici na světě. Mimochodem, nevíte náhodou, proč tam mají na každém druhém rohu prádelnu? Hledání přijatelné restaurace v China Town připomínalo tak trochu proplétání se labyrintem plným neobvyklých obchodů. Lidi, kteří nás míjeli, se sice za námi neohlíželi, ale my jsme si všimli nepatrného výškového rozdílu.

 

Na oběd nás nalákala sklerotická (zjištěno později) paní s růžovým kloboukem. Kuchaři byli kouzelníci. Měl jsem první Kung Pao bez arašídů - na chilli papričky ale nezapomněli, to si s Čerwem budeme dlouho pamatovat. Kdybych měl ale popisovat, co dali do jídla Petrovi, asi by mi došla slova.

 

Odpoledne jsme si chtěli zpestřit jízdou na kole po pobřeží. Když jsme vcházeli do vyhlídnuté půjčovny kol, většina z nás si byla jista, že odsud odjede přinejmenším na tandemu. Nicméně komunikace s obsluhou se ukázala trochu náročnější, než jsme čekali. Nakonec jsme se ubránili a nenechali si vnutit to, co jsme vlastně nechtěli - např. čtyřhodinovou vyhlídkovou jízdu kolem zátoky včetně návratu trajektem, protože to tak dělají všechny. Slečna nezapomínala připomenout všechny výhody trasy, kterou nám zvolila: přesně načasovaný relax v parku, zaručeně žádná zácpa na silnici, ale o kopcích se pro jistotu nezmínila. Odešli jsme bez kol, radši se projdeme pěšky.

 

Abychom si odpočinuli od dlouhé chůze po silnicích a jiných asfaltových plochách, rozhodli jsme se jít část cesty ke Golden Gate Bridge po pláži. Pro středoevropana atrakce lehce nezvyklá, někdo zouval boty, někdo honil vlny, jiní se proháněli s šátkem, ale všichni měli všude spoustu písku. Naštěstí ani pláž netrvala věčně a konečně jsme dorazili k snad (?) k nejznámějšímu mostu na světě. Každý se fotil jiným způsobem, ale všichni s mostem.

(Autoři: Afro, Štaflík, Veverka)