Telefonáty do knihovny aneb datová hranice

Když pracujeme na desku v knihovně v pátek nebo v sobotu večer, jsme tu sami, bez supervizorů. To (mimo jiné) přináší na starost zvedání telefonů. Docela dobrá příležitost na procvičování angličtiny, po telefonu je to přeci jen o stupeň obtížnější než tváří v tvář. Posledně to byl třeba dialog s pánem, co má na svém kontě nezaplacené pokuty za 520 dolarů, ale většinou to jsou velmi stručné telefonáty, ve kterých se dotyční ptají, dokdy máme ten den otevřeno.

 

Nejzajímavější telefonický rozhovor měl kdysi Honza. Volala mu jedna paní, co si chtěla povídat o věznicích, co má USA v Iráku. O pár týdnu volala znova (měla štěstí, že vyhmátla zase Honzu) a ptala se, co je International date line. Honza to rychle vyhledal na wikipedii a přečetl ji první odstavec do telefonu. Ona si to poslechla a řekla, že už volala do 8 knihoven a že my jsme první, kteří to byli schopní zodpovědět a že udělal great job. 

5 otázek pro Camilu

Interview Nainy s Camilou končí pro letošní školní rok rozhovorový řetězec mezinárodních studentů. Jsem zvědav, zda na podzim po mně někdo převezme štafetu v bičování a bude se pokračovat.

RoveL a Vaše šance

Než jsem odletěl do Ameriky, odprostil jsem se od veškerých skautských zodpovědností - předal jsem vedení kmene a v zastupování vůdce střediska jsem se na rok nechal zastoupit. Rozhodl jsem se vzít na starost jedinou věc a to realizaci projektu z instruktorské lesní školy. Byl jsem k tomu od začátku dost motivovaný a navíc jsem měl takové tušení, že to místo mě nikdo jiný neudělá.

 

Ten projekt se slušně rozjel, má místo, čas, koncepci a dobře rozjetou náplň a nyní je třeba dát patřičně najevo, že bude - a to nejen vůdcům roverských kmenů, pro které je určen. První vlnu online propagace jsme se rozhodli udělat formou soutěže, do které se může zapojit každý - neklademe žádné podmínky na věkovou skupinu či funkce, dokonce ani nikde netvrdíme, že dotyčný musí být skaut.  I když je v době psaní těchto řádků článek s informacemi k soutěži druhý nejčtenější na hlavní stránce Rovernetu, zatím se nikdo neodhodlal udělat ten malý krok a poslat email nebo MMSku. Tím lépe pro vás. Vy to víte a můžete toho využít ve svůj prospěch. Neváhejte tedy proměnit pět minut svého času ve velkou šanci vyhrát atraktivní knížku s věnováním autora. Proč ženy muže (ne)chápou? Jak sbalit ženu?

Миленький ты мой

Že můj profesor ruštiny rád a dobře zpívá a hraje na kytaru už jsem tu několikrát naznačoval, ale ještě jsem se myslím nezmiňoval, že svůj um párkrát využil při výuce jazyka a několikrát jsme ve třídě zpívali.  No, s ním je to trochu jiný level, když to srovnám se zpíváním s našimi němčinářkami na gymplu.

 

Tu následující píseň jsme zpívali dneska.  Je to alá "taková panenka", tedy ideálně se po sloce střídají holky a kluci  (k tomu jsme měli docela dobré předpoklady, když jsme ve třídě tři a tři). Existuje více různých variant této písně, ta níže je asi nejpodobnější té "naší". Přízvuk můžete nacvičit s trochou odlišnou variantou na youtube.

 

Миленький ты мой

Возьми меня с собой

Там в краю далёком

буду тебе женой

 

Милая моя,

Взял бы я тебя

Но там в краю далёком

есть у меня жена.

 

Миленький ты мой

Возьми меня с собой

Там в краю далёком

буду тебе сестрой

 

Милая моя,

Взял бы я тебя

Но там в краю далёком

есть у меня сестра.

 

Миленький ты мой

Возьми меня с собой

Там в краю далёком

буду тебе чужой

 

Милая моя,

Взял бы я тебя

Но там в краю далёком

чужая ты мне не нужна.  

Odpoledne u host family

V neděli jsem se po dlouhé době zase setkal se svou hostitelskou rodinou. Pozvali mě na oběd a já měl první příležitost okusit doma dělané hamburgery (náš pokus nepočítám) - k tomu bramborový salát, zelenina a plněná vajíčka. Jako dezert se servíroval "crazy" čokoládový koláč s vanilkovou polevou. Crazy prý proto, že je v něm ocet - nebyl ale cítit. Jinak to chutnalo dost podobně našemu perníku.

 

Po venkovním obědě jsme se přesunuli dovnitř a vrhli se na prezentace fotek.  Al byl totiž na dva týdny služebně v Plzni a podíval se i do Prahy. No, když jsem viděl všechny ty věžičky a červené střechy, tak se mi po Praze trochu zastesklo. Krom toho, že mi Al z Plzně poslal pohled, tak mi přivezl jako pozornost  Studentskou pečeť. Zatímco paradoxně Al se chlubil snímky z Čech, já jsem ukazoval snímky z Ameriky, totiž z našeho západního putování.

 

Moc příjemně strávené odpoledne.

Memorial Day

Dnešní (pondělní) Memorial Day je další z řady oficiálních federálních svátků, kdy se nepracuje a nechodí do školy… ale Union to vůbec nezajímá.

 

Zajímalo by mě, jestli by se na této škole učilo i na Díkuvzdání nebo Vánoce, kdyby v tu dobu nebyl winter break. No, když si vzpomenu na práci v knihovně na Štědrý den, tak mám možná odpověď.

Springfest

Asi největší kulturní událostí roku na Unionu je Springfest (i když o míře kulturnosti by se dalo diskutovat). Je to takový menší hudební festival, kdy všichni zůstávají na kampusu a dokonce se vydávají nařízení, kolik návštěvníků může mít student na pokoji.

 

Fakt to tu prožívali - a to už pár dní dopředu. Stačilo nastražit ucho do jakékoli konverzace a dříve nebo později jste museli slyšet: SPRINGFEST!

 

V sobotu to začlo snad kolem jedné ale trvalo hodiny, než se stovky přihlížející dočkaly živých kapel, do té doby jim nevadilo poslouchat hudbu z playbacku. Dokonce jeden zpěvák, ač přítomen, jen něco povídal a jeho hudba zněla reprodukovaně. Později se přeci jen dočkali a nějaké kapely na pódiu skákali, ale asi bych musel být Američan, abych z nich byl taky na větvi. Aspoň se kolem třetí otevřelo obří BBQ (fakt hodně jídla), tak jsem se po dlouhé době zase nacpal hamburgery.

 

Vzhledem k tomu, že alkohol je na veřejnosti zakázán, tak campus safety u vstupu pečlivě kontrolovala, zda si do areálu nikdo nic nepřináší. Prohlíželi i mojí minibrašničku na foťák (mimochodem, s vybitými baterkami). Divím se, že se nedívali i dovnitř foťáku - co kdyby tam byla nějaká malá lahvička. Protože studenti rádi schovávají tvrdý alkohol do lahví od minerálky, tak ty byly také zakázány a voda pro žíznivce byla k dispozici erární.

 

Springfest měl pro mě také tu výhodu, že nikdo nechodil do knihovny. Měl jsem totiž i sobotní šichtu 17-22 hod. a za celou dobu jsem obsluhoval jen jednoho člověka. To byl Zdeněk, který si šel půjčit nějaké filmy.

(Foto: Jan Špidlen)

All you can sníst (10.)

Jestli  má jídelna West něco, co nemá Upperclass, pak jsou to pizzy. Teda "pizzy".  Jestli si americkou pizzu představujete jako tu, co jste měli naposled v pizzerii, okamžitě na to zapomeňte. Americká pizza je jiné jídlo než pizza italská - tlustší a mastnější. Párkrát jsem je dělal v cateringu. Bylo to fakt jednoduché, o nějakém zpracování těsta jsem si mohl nechat zdát. Vyndat korpus, napatlat speciální rajčatovou omáčkou na pizzu (z obrovské plechovky), posypat mozzarellou (koupenou už nastrouhanou samozřejmě), trošku parmazánu a pizza je připravena k pečení. Tedy ta nejobyčejnější - pro ty "složitější" je třeba přidat papriky, žampiony či paprikáš.

 

V jídelně je vždy na výběr ze tří - sýrové (tzn. bez ničeho), s paprikášem a pak spešl, co se obměňují - brokolicová, s plesnivým sýrem, kuřetem… A ty jsou někdy dobré.

Humans vs. Zombies

Je pondělí ráno a někteří po kampusu pobíhají se zeleným šátkem na ruce a obrovskou barevnou zbraní, co vypadá jako na vodu. Někde se skrývá jeden, co tu pásku má žlutou. To je zombie a ve velké hře Humans vs. Zombies, do které se zapojila více než stovka studentů, se snaží dotykem zabít zelené humans. Ti mohou na 15 minut zombíka omráčit střelbou z Nerfu nebo trefou zauzlované ponožky. Mrtvý člověk se stává zombie a pokud do 36 hodin nedostane dalšího člověka, vypadává. Nehraje se např. v jídelnách, učebnách nebo na pokojích. Občas docela zajímavé pozorovat, obzvlášť ze začátku týdne, kdy spousta lidí tvořila vtipné bojové formace.

 

Pětidenní boj končí za tři a půl hoďky a takové je momentální skóre:

 

Resistance: 19 Humans

Horde:  37 Zombies

Deceased: 54 Starved

5 otázek pro Nainu

iPod dotek

Když jsem v Česku viděl žebříčky nejsilnějších IT firem, moc jsem nerozuměl, co tak vysoko dělá Apple - setkal jsem se tehdá jen s asi třemi uživateli Macu a na tramvaji viděl reklamu na ukouslé jablko. V USA jsem pochopil. Tady na škole mezi studenty bych poměr PC : Mac tipoval tak jedna ku jedné a najít někoho, kdo nemá iPod, by mohl být úkol za trest.

 

Zajímalo mě, co na jablíčkových produktech všichni vidí, tak jsem si řekl, že si prožiju zkušenost s něčím takovým a koupil jsem si iPod Touch. To je více méně ochuzený iPhone, vynález roku 2007 podle časopisu TIME. Na rozdíl od iPhonu mu samozřejmě chybí "telefon", dále hlavně GPS nebo foťák. Jinak to má skoro shodné vlastnosti, takže kromě přehrávače hudby, podcastů, filmů či fotek může sloužit jako malý kapesní počítač.

 

Apple produkty nevynikají tím, že by vyhrávaly tabulkové souhrny technických charakteristik. Je to o něčem jiném. O nových nápadech, jež zvyšují požitek uživatele. A asi i o nějakém kouzlu navíc.

 

Nebudu se rozepisovat o tom, co iPod touch umí, to si můžete přečíst jinde, nebo omrknout video níže.

Mimochodem, pokud se podíváte aspoň na kus, pak určitě napište, co říkáte na rétorické dovednosti slečny průvodkyně.

  

A méně důležité věci někdy bývají zajímavější - níže je reklama chlubící se novým rozměrem mobilních her. Takže např. auta neovládáte tlačítkem 4 a 6, ale jednoduše zacházíte s přístrojem jako s volantem.

iPod je bezesporu hračička. Můžete s ním surfovat po netu, dívat se na filmy, číst knížky, využít jej jako diář (např. synchronizovaný s Outlookem) nebo třeba skypovat s přáteli. Nebo cokoli jiného, co si vyberete z nabídky desítek tisíců aplikací. Ale o tom možná někdy příště...

Cimrman ve Schenectady

Jedním ze způsobů, jak tu pečuji o svou češtinu, je poslech Cimrmana (díky, Káťo!). Pár dnů jsem se tím snažil vyplnit mezičasy jako přesuny po kampusu, posilovna atp. Dal jsem zatím 5 her a dost jsem si to užil. Nejvíc tehdy (opakovaně), když jsem si kráčel po kampusu a rozesmál na nechápavé kolemjdoucí. 

Viral Prescription

Když tu doktor dojde k závěru, že máte virózu, má vyhráno. Nemusí se moc namáhat s vymýšlením, co vám poradit - jednoduše vytáhne oboustranně potištěný papír s názvem "Viral Prescription" vydaný New York State Department of Health a tam zaškrtá, co se vás týká. Případně doplní informace ke konkrétnímu léku či počet dnů, dokdy by se stav měl zlepšit.

 

"Zlepšeníangličtinychtiví" se můžou mrknout na ten formulář - třeba objeví řadu nových slovíček. Jak se řekne kloktat a co znamená soothe či drowsiness?

Dva a půl dne "absolutního odpočinku"

Jaké byly tvé nejhorší dny pobytu na Unionu? "15.-16.5." odpověděl bych bez váhání a doufám, že je už nic nepřekoná.

 

Nevím, jak jsem tu virózu chytil, ale takovou bolest hlavy jsem v životě snad ještě neměl (nevím, ale asi bych si pamatoval) a horečky se stoupaly až k 39,6°C (to dodávám, že já jsem typ, co na sobě pozná už 36,9°C). Virózová "noční můra" mě budila nejdéle každou hodinu a jediné, po čem se mi na chvilku ulevilo, byla studená sprcha a následné zpocení. Podařilo se mi ztratit chuť k jídlu (což se v mém případě taky nestává často) a tak jsem se krmil jen ovocem a suchými cereáliemi před ibuprofeny. Ležet bylo krajně nepříjemné a jakákoli jiná poloha bolela ještě víc, tak jediné čím jsem byl schopen si krátit čas, byl seriál HIMYM, takže jsem dokončil čtvrtou řadu - tedy až na ten zítřejší (poslední) díl.

 

Nemůžu nezmínit skvělý servis, jakého se mi od lidí kolem dostalo - jeden vezme šichtu v knihovně, druhý přinese široké spektrum ovoce z jídelny a třetí uvaří zeleninovou polévku. Psychopodpora přicházela i nadálku.

 

I když si tak trochu furt připadám jako přejetý parní válcem, věřím, že to nejhorší mám za sebou a po nějakou dobu bude zas bude jenom líp.

4000 x 100

Jak upozornit na konflikt v Dárfúru? Čtyřmi tisíci vlaječek. 1 vlaječka = 100 mrtvých.

5 otázek pro Sujanu

Řetěz rozhovorů mezinárodních studentů se nám u někoho zasekl, ale s Paulem jsme to znovu rozdýchali. Tentokráte Sujana z Nepálu:

Trávníková stavebnice

Jak se na kampusu upravuje trávník? Hezky pás po pásu:

 

Common lunch hour

Když jsem si v září v emailu o nějaké akci či setkání přečetl, že se koná během common lunch hour, vážně jsem nechápal, jaký čas se tím myslí. "Společná hodina oběda" - to by mohlo být od dvanácti do jedné. Nebo od půl jedné? A trvá ta hodina vůbec hodinu? Nevím, jak jinde, ale na Unionu začíná common lunch hour v "kulatých" 12:50 a končí v ještě kulatějších 13:50. V tuto dobu nikdo nemá výuku, takže jídelny jsou přeplněné. To, že nikdo nemá hodinu, je asi právě důvodem, proč se v tento čas toho tolik děje. Prostě se nikdo nemůže vymluvit, že má školu. Každopádně toto spojení tu má asi nějaký magický význam, protože i když je na pozvánce napsán přesný čas 12:50pm, téměř nikdy nechybí v závorce alespoň "Common Hr".

 

Setkali jste se také někdy s takto pevnou společnou hodinou oběda?

CzechTourism - brožurky o ČR zdarma

Sháněli jste někdy informační/propagační materiály o České republice? Třeba když jste byli na na nějaké interkulturní akci v zahraničí a měli či chtěli naší zemi prezentovat?

 

My jsme chtěli nějaké brožury pro český stolek na mezinárodním festivalu, tak jsem oslovil CzechTourism. Česky si se mnou psaly a telefonovaly slečny nebo paní s hezkými českými jmény - Kristyna Milde a Lucia Bekeska. Materiály v angličtině velmi ochotně nabízejí zdarma, hradili jsme jen poštovné. Dorazily brožurky různého obsahu i formy - od české kuchyně, přes Prahu, hrady a zámky až k průvodci ve formátu půllitru s pivem.

 

CzechTourism má zahraniční zastoupení v mnoha zemích po celém světě. Mrkněte se, třeba se vám také budou jednou hodit.

Cheesecake, klenot mezi americkými dezerty

Cookies, Muffins, Brownies, … Typického amerického sladkého pečiva jsem se stále nepřejedl. I když se mi stýská po české bábovce, perníku, koláčích, buchtách, štrůdlu…,  po některých amerických dezertech bych se také utloukl. Přidal se k nim cheesecake. Vynikající mají i v jednom kampusovém bufetu. Po tom, co ho paní z obsluhy moc vychvalovala, zásadně si jej objednávám frází "May I have one piece of the best cheesecake in the world, please?".

 

A jelikož čte tento blog řada schopných kuchařek (a taky Kyslík, který v přípravě cheesecake nemá konkurenci), těším se, že ho někdo z vás zkusíte vyrobit! Receptů je spousta. Limit však máte jen do 3. srpna, protože pak se vracím a někdo by mě mohl podezírat, že chci ochutnat.

Howe Caverns

Howe Caverns je velká jeskyně tři čtvrtě hodiny od Schenectady, o které jste už možná slyšeli a ani o tom nevíte.How I Met Your Mother, druhá série, třináctý díl, krátce po čase 13:00. Marshall se snaží přesvědčit Lily, že jsou tím pravým místem pro jejich líbánky.

 

Výlet s biologickým klubem zní skoro stejně romanticky. Kombinace brzkého srazu (v sobotu v 8:30 po pátečních pařbách na Unionu?) a faktu, že se dopředu neplatila žádná záloha, ale způsobila, že nás jela ani ne polovina přihlášených.

 

Do jeskyně se jede 30 vteřin výtahem, chodí se po chodníku lepším než v pražských ulicích, vše je uměle docela pěkně nasvíceno. Kousek jsme se svezli i lodičkou. Na chvíli nám paní průvodkyně zhasla a říkám vám - absolutní tma. Tím také již zmíněný Marshall lákal Lily: Jedna jeskyně je tak tmavá, že ani nepoznáš, že tam jsi.

 

Pár fotek naleznete - však víte kde.

 

Nejvíce obohacující emaily, jaké jsem kdy dostal?

Někdy koncem listopadu mi přišel od šéfky Computer Science Department hromadný email, že Union College je členem MentorNetu, který nabízí studentům několikaměsíční emailový kontakt s mentorem z oblasti, která je zajímá. Prý "It's a quick process, and the benefits can be substantial." Byl jsem k tomu trochu skeptický, ale nakonec jsem si řekl, že za zkoušku nic nedám - obzvlášť, když je to pro nás zdarma. Dnes jsem za toto rozhodnutí neskutečně rád.

"Even if you decide to change your mind later, pointing your studies at a career that excites you is great. Consider yourself lucky."

Celá akce začla registrací na stránkách projektu. Musel jsem podrobně vyplnit řadu údajů o sobě a mých preferencích, na základě kterých mi bude nabídnut mentor. Vybíral jsem si obor, věk a zkušenosti mentora, oblast, ve které chci pomoci (zda třeba spíše školní záležitosti, budování sebevědomí nebo oblast kariéry) a nebo taky zda upřednostňuji pedagoga nebo více člověka z praxe atd. Mentor mi byl navržen, já souhlasil a komunikace mohla začít.

"Any kind of leadership activity can help get a career started well. Your scouting experience sounds like a perfect activity to give you good experience and the right mindset to start a career."

Brzy jsem se svým novým mentorem naladil na stejnou vlnu. Jim pracuje ve velké potravinářské firmě (roční obrat 10 miliard, 6000 zaměstnanců), kde jako vice-prezident šéfuje vývoji a návrhu veškerých aplikací. Když jsme se trochu poznali, začli jsme se zabývat cílemi a očekáváními. Ačkoli jsem jich měl asi pět, ve finále se podařily formulovat do jednoho: To discover what my future career might be and if this vision suggests any changes in what I am doing now.

"The weekly plan, based on your mission statement, is a good way of planning. You have a habit that I see very rarely. I believe it is a good habit. I hope you keep doing this as you move further into your life."

Pustili jsme se do práce, Jim se mě hodně ptal na studium, zájmy atp. a na oplátku posílal své zkušenosti, shrnul 4 klíčové oblasti a role práce v IT a diskutovali jsme, jakým směrem bych se mohl ubírat.

"The reason I asked about any other activities was to see if you were doing something that might help feed your career. I think you are."

Když jsem si chtěl o nějaké roli udělat bližší obrázek, poslal mi na ukázku reálné případy z praxe. Získal jsem spoustu zpětné vazby, jakou mi ještě nikdo nikdy nedal. Těžko vyjmenovat vše, co jsme spolu probrali - zaobírali jsme se i mimopracovními aktivitami či si navzájem poslali pozdrav z jarních prázdnin.

"Let me say that, based on our email conversations, you have impressed me as an organized and thinking person. Your emails have been well-written. I think it would be good for you to write your resume in a way that highlights this. It is a strength for you!"

Od MentorNetu přijde každý týden jeden návrh či doporučení, čím se v konverzaci zabývat k maximálnímu užitku všech. Je na účastnících, zda se to rozhodnout následovat či nikoli. Teď jsme se pustili do tvorby životopisu, a tak dostal jsem přípomínky od člověka, který ví, co platí na IT managery a personalisty… A ještě jsme neskončili.

"I've found that enjoying the role is the most important element of a successful career. People can work though money issues if they enjoy their work. People can work through a bad supervisor if they really enjoy their work. You get my point. Even if you decide to change your mind later, pointing your studies at a career that excites you is great. Consider yourself lucky."

Mentorský program u nás nabízí třeba ČVUT. Trochu jiná káva, intenzivnější (osobní schůzky…), ale o to větší přínos lze očekávat.

"As far as protégés go, you seem to be started down the right path. Enjoying your studies. Excited about a particular career. Involved in varied activities including some that are building leadership skills. From what you are saying, you should start your career well. Congratulations!"

Porozhlédněte se, jestli na vás také nečíhá podobná příležitost. Můžou to být jedny z nejvíce obohacujících emailů, jaké jste kdy dostali.

Díky, paní referentko

Že by se o stupínek zlepšil přístup Pedagogického oddělení na FELu? Nevím. Ale jeden pozitivní postřeh mám.

 

V lednu jsem emailem žádal svou referentku o prodloužení statusu zahraničního studenta i na další semestr. Po tom, co se v byrokratické komunikaci na ČVUTu dá všechno zažít, jsem na milou a rychlou odezvu nebyl připraven.

 

Žádat mě o to nemusíte, zápisy začínají až příští týden :-), spolehněte se. Užijte si Ameriky, přeji pěkný pobyt.

 

Podruhé jsem ji kontaktoval asi před dvěma týdny v souvislosti s předběžnými zápisy do zimního semestru. Některé věci nefungovaly, na něco jsem se chtěl zeptat. Odpověď opět přišla hned v 9 hodin ráno. A opět se smajlíkem.

 

(…)

>> Děkuji a srdečně Vás zdravím

Já Vás také - V.D. :-)

 

Doufám, že takhle snadno tam půjde všechno i osobně, až se vrátím.

Jeho Svatost 14. dalajlama

"Happiness is not something ready made. It comes from your own actions."  Dalai Lama

 

Když jsem si v sobotu přečetl emailovou nabídku z mého Minerva housu, nevěřil jsem. Dalajláma ve středu v Albany? Co by dělal ve městě malém jak Hradec Králové. A i kdyby jo, dávno by se to už prokřiklo. Okamžitě jsem zapojil brášku googla a stále tak trochu nevěřícně zíral na stránky Palace Theatre, že je to fakt pravda. Obratem jsem odpověděl, že mám o lístek zájem. Wold a Blue House nabízeli pouhých 7 + 7 tiketů za poloviční cenu. Posléze jsem se dozvěděl, že jsem z těch čtrnácti šťastně urval úplně poslední. V úterý jsme šli zaplatit lístky na diskuzi s profesorkou filozofie na téma "What Makes Tibetan Buddhism Different?". Linda Patrik mluvila skvěle - srozumitelně, jasně, objektivně, zajímavě. Vůbec si rád poslechnu o různých náboženstvích, dokud mě nikdo nepřesvědčuje a do ničeho netlačí. A tohle byl přesně ten případ, kdy mě to bavilo. To, že ona sama je buddhistka, jsme se dozvěděli až na konci.

 

Na středeční výlet jsme byli vyzváni, ať si nebereme s sebou žádné telefony, foťáky, iPody…, bezpečnostní opatření jsou prý vysoká. Také jsme tam kvůli tomu měli být o hodinu dřív. Fronta byla neskutečně dlouhá, ale s americkým fair play stylem pro fronty šla hodně rychle.

 

Dalajláma byl přivítán písní zahranou živou kapelou a doprovázenou slideshow. Úvodní slovo měly zakladatelky pořádající organizce The World Ethical Foundations Consortium a starosta města Albany. Dalajlámova přednáška nesla název Compassionate Ethics in Difficult Times. Dotkl se v ní i např. otevřenosti k jiným náboženstvím či ekonomické krize. Následovaly odpovědi na otázky (kladené na papírky před začátkem programu), dostalo se jen asi na tři, tak třeba někdy příště. Mluví anglicky, někdy se poradí s překladatelem, občas mu však nebylo moc rozumět. Každopádně neztrácí svůj smysl pro humor. Američan by určitě řekl "He is a cool guy".  Jak nám dopředu řekla prof. Patrik: "Bude se vám to líbit. Dalajláma je typ člověka, kterého byste chtěli mít za svého hodného strýčka."

 

Račte zhlédnout zpravodajské video.

Fotky ze západu - doplnění

Ta Kalifornie (a spol.) mě ne a ne opustit aneb ještě jsem tu neodkazoval na Zdeňkovu (Fotky > West Coast Trip) a Čerwovu doplněnou fotogalerii. Pokochejte se vy, co jste se ještě nekochali, a na Čerwovo rajče se brzy vraťte, neb tam ještě přibydou nějaká panoramata.

Welcome back to Union

A aby těch videí nebylo málo, odkazuji ještě na jedno - tedy pokud se chcete podívat na náš kampus zase z trochu jiného úhlu. Je to propagační video zaměřené na alumni, absolventy. Ano, studenti, kteří se na college vrací (hlásí se k ní, podporují ji…), tu jsou pro školu opravdu cenným pokladem.

Záznam z tanečního koncertu

Vzpomínáte, jak jsem si tu v březnu pochvaloval pestrý zimní taneční koncert? Jacob dal většinu záznamu na Youtube. Nejde to se s vámi nepodělit - níže reprezentativní ukázka, ty vícekulturychtivé odkazuji i na ostatní videa. Nezapomeňte si pustit zvuk!

7 doporučení pro návštěvu Albany

Že se do Albany nikdy nedostanete a že to tedy nemá cenu číst? Ale jděte, nikdy nevíte…:

1. Abyste z Albany nebyli zklamaní, doporučuji mít pro návštěvu nulová, ideálně negativní očekávání. Pak se vám to bude líbit - odzkoušeno, funguje to.
   
2. Může se stát, že budete v Albany zrovna na Národní astronomický den. To se asi taky budete chtít mrknout do planétaria, kde je speciální program. Třeba budete mít větší štěstí než my a nebude přesunut, protože se v planetáriu rozbila klimatizace.
3. Albany je malé město a 80% zajímavého je na nebo okolo Empire State Plaza. Když budete mít štěstí, budou vás na dudy hudebně doprovázet policisté a záchranáři. Na náměstíčku vás nejvíce zaujme The Egg, architektonický kousek nevšedního tvaru, který v sobě skrývá dvě divadla. Asi jen slepý by přehlédl Corning Tower, nejvyšší mrakodrap ve státu New York mimo New York City. Protože vás bude lákat pohled na město, budete se chtít dostat dovnitř, ale ještě nebudete vědět kudy. Zkusíte tedy místo zajít do muzea státu New York, ale tam vám to taky nepůjde. Ani nezkoušejte brát za únikové východy, které jsou každých pět metrů. Vážně, nemá to cenu, zvenku ani jeden neotevřete. Ale třeba vás napadne se vžít do kůže Američana a dojde vám, že ten musí přijet autem a sejdete schody na úroveň ulice, čímž získáte přístup jak do muzea tak do mrakodrapu.
4. Hm, muzeum, jak ho jen popsat. Je to takové muzeum XXX, kde za XXX si můžete dosadit skoro všechno, od obrazů po vycpaná zvířata. Nejzajímavější byla expozice věnovaná útokům 11. září.
5. V Erastus Corning Tower po vás budou chtít doklad totožnosti, tak s sebou radši mějte pas, protože s občankou nebo řidičákem si nebudou vědět rady. V sobotu tam možná budete sami, příp. s jednou rodinkou. Připravte se, že ve výtahu do 42. patra vám možná zalehnout uši. Výhodou je, že v muzeu nebo v mrakodrapu se neplatí vstupné, takže vás výlet vyjde dost levně.
6. Po všem tom chodění si budete chtít někam sednout. Když budete mít hezky jako my, pak to bude určitě ve Washington Parku, parku od designéra Central Parku. A když tam zavítáte okolo Tulip Festivalu, uvidíte spoustu různých nádherných tulipanů. Krása.
7. Prohlédněte si fotogalerii.
   

Steinmetz Symposium

Předmět: Zítra není hodina - Steinmetz Symposium

Zítra odpadá hodina ruského jazyka.

Předmět: Čtvrtek 12-3

Jako všichni také jedu dřív domů, tak jestli by za mě mohl vzít někdo směnu. Díky.

 

Tyto a podobné emaily poukazovaly, že se v pátek něco děje. Neučilo se. Důvodem však nebyl státní svátek (1. Žádný v ten den není. 2. Svátek práce tu je až v září), ale Steinmetz Symposium. Každoroční oslava studentského výzkumu dává studentům příležitost se prezentovat, na jakých projektech pracují. Steinmetz Symposium je celodenní přehlídkou nejen ústních a plakátových prezentací studentského výzkumu, ale i výtvarného umění, tance nebo hudby. V neděli pak následuje mimo jiné Prize Day, kde jsou vybrání a odměněni ti nejlepší. Na školních stránkách je již teď pár fotek.

Pálení čarodejnic

Pálit čarodejnice se dá kdekoli - i za Language Housem B. Vyrobila se čarodejnice, připravil se oheň na grilu, počkalo se, až se zmírní déšť a mohlo se jet. Až když jsme si ohně užili, objevilo se auto Campus Safety. Jeden z projíždějící posádky je totiž i hasič a na takovéhle věci má doslova čuch. Prý se bál o nás v dřevěném domě, tak se mu ulevilo. Oheň v grilu za deště sice nebyl nějak extra nebezpečný, ale je to zakázané, takže jsme ho museli zlikvidovat.

 

Mimochodem, líbil se mi jejich profesionální milý přístup - žádné hudrání, vyhrožování, papírování. Prostě to společně vyřešíme, aby bylo po problému.

 

Užijte si první máj, já Svátek práce oslavím devíti hodinami v práci.

 

(Foto: Paul-Etienne Coisne)