Konec je konec a naopak

Jsem zpátky před louží. Téměř roční americká etapa skončila. Teď si jdu odpočinout od blogování a těšit se z komunikace naživo. Kdo ví, třeba se tu ještě někdy potkáme.

Přeji vám, ať se vám podaří chytit se podobných příležitostí.

"Následovat své sny stojí někdy mnoho, ale nenásledovat je stojí vždycky více." Conway Stone

O čem jsem (ne)napsal

Těch jedenáct měsíců v USA bylo bohatých (a ještě skoro celý den bude) a přicházelo strašně moc podnětů, o kterých mě tu bavilo psát. I drobnosti, detaily, které normálně nestojí za řeč, mě přišlo zajímavé sdílet - už jen protože tu bylo všechno aspoň trochu jiné. Stylem jeden příspěvek denně se mi sem nepodařilo vměstnat vše, o čem jsem chtěl napsat. Napravím to jedním shrnutím. Připraveni na informačně nejhustší článek na tomto blogu?

(Ne)napsal jsem o tom,

• jak využila můj výškový potenciál na svém domě šéfka cateringu
• jak jsem si tu rozuměl spíše s lidmi 30+ než 20-
• jak profesor ruštiny hrál návštěvu z Ruska a my mu dělali prohlídku kampusu v ruštině
• jak jsme si objednali pizzu online
• jak jsem se chtěl zapojit do podnikatelské soutěže o 1700 dolarů a ona se nekonala
• jak jsme vyplňovali a posílali daňové přiznání
• jak někdo prodává na craigslistu kradené iPody a netají se tím
• jak se tu hodně používá hlasová schránka (voice mail)
• jak těžké je získat srozumitelné a přesné informace o clech
• jak tu množství mléka může být vyjádřeno min. ve čtyřech různých jednotkách
• jak se mi připravoval RoveL na dálku
• jaké jsem dostal známky
• jaká hlavní jídla na nás čekala v jídelnách
• jak jsem se o některých amerických událostech dozvěděl od českých známých
• jakou pozornost mezi letními projekty vzbudil Second Life
• jak jsem si zahrál videohry - infantilní i jednu špičkovou detailní špionskou
• jaké aplikace na iPod Touch jsou lidi schopné vymyslet
• jak se střílelo nedaleko kampusu
• jak po mě z Wall Street Journal vymáhali peníze za noviny, které mi nepřišly
• jak vypadá město Schenectady
• jaká část ruské gramatiky je pro Američany nejsložitější a Čech ji pochopí během pár vteřin
• jak mnozí profesoři přistupovali k studentům velmi individuálně
• jak jsem se naučil azbuku s písankou
• jak mnoho tu je restaurací nabízející mezinárodní kuchyni a jak dobře jsme se najedli v jedné rodinné italské
• jak vypadaly pokoje, v kterých jsem bydlel
• jak jsem byl v kontaktu s domovem
• jak využíval můj spolubydlící žehlící prkno
• jak fungují a vypadají školní noviny
• jak jsem na jaře chodil poctivě do posilovny, než jsem onemocněl
• jak jsem se vyrovnával s kulturním šokem
• jaký je rozdíl mezi nurse, nurse practitioner a physician
• jaké slevy na mě čekaly v Crossgates při jarním nakupování
• jak se kampus neustále upravuje
• jak jsou učebnice robustní, plné obrázků, shrnutí a věnují dostatek prostoru motivaci ke studiu
• jak jsem se zúčastnil semináře o Mathematice a byl oslněn, co všechno tento program umí
• jaký smysl má Language House, kde jsme bydleli, jak to tam vypadalo a kdo tam všechno bydlel
• jak mi v jeden čas mnoho lidí nezávisle na sobě řeklo, že vypadám jako Harry Potter
• jak se liší dopravní značky
• jak vypadal můj běžný den a jak se změnil můj režim
• jak se staví na kampusu nová budova
• jak pen a pan se nevyslovuje stejně
• jak byla v knihovně party s tombolou
• jaké slevy nachystal bookstore na některé oblečení
• jak na horror night nepřišli ti, co slíbili
• jak se v knihovně nachází tajná místnost PBK, kterou doprovází řada mysteriózna
• jak jsem v cateringu sloužil prezidentovi
• jakými způsoby jsme propichovali desítky balonků po německém karnevalu
• jak a proč psát blog každý den

Summer Research - tak trochu jiná brigáda

Důvod, proč jsem tu až do srpna místo do června, a téměř nic jsem o něm nenapsal. Dovolte mi to tedy nyní trochu shrnout.

Můj a dalších devět projektů (i např. Honzův) byly trochu výjimečné tím, že se nutně nejednalo o výzkumy. Byly hrazené z CPATH grantů National Science Foundation, které mají za cíl podpořit využití počítačů v nepočítačových oborech, zejména humanitních.

O mém advisoru (profesoru, šéfovi, vedoucímu katedry Ekonomie) jsem tu už psal. Společně jsme pracovali na projektu s názvem Computation of Dynamic Models in Economics. Zní to dost hrůzostrašně, že? Computation protože cílem bylo využití výpočetního software. Dynamic Models popisují systémy, které v sobě mají prvek času. Economics protože celý projekt slouží k přípravě rozšířeného předmětu Quantitative Economics, který bude na Union College vyučován příští jaro.

Cože bylo mají prací? Studoval jsem matiku diferenčních rovnic a dynamické optimalizace z knížek z MIT a Cambridge, řešil příklady v Mathematice a MATLABu, porovnával software, psal manuály a programoval v MATLABu složitější dynamický model. Na jedné straně jsem byl profesorův pomocník, na druhé spíše student jako pokusný králík. Dával jsem mu zpětnou vazbu k učebnicím, vysvětlováním látky si vlastně zkoušel přednášku a vůbec si udělal obrázek, co za typ práce budou studenti schopni udělat.

Abych trochu přiblížil, o čem ty dynamické problémy jsou, použiju Stevův oblíbený příklad. Představte si jezero a v něm ryby. Vaší hlavní starostí je, kolik ryb chytit každým rokem. Ryby jsou obnovitelným zdrojem, tzn. necháme-li nějaké ryby v jezeře, máme více ryb v budoucnu.Nebudu vás zatěžovat tou matikou, ale při snaze o řešení byste došli k tomu, že pro optimální rozhodnutí potřebujete znát počet chycených ryb pro všechny budoucí časy. Což při neomezeném časovém horizontu bez počítače těžko spočítáte. Způsob řešení těchto a podobných problémů se říká dynamické programování. Podobné modely nacházejí praktické uplatnění třeba v řízení zásob nebo investic. Tato oblast mě zaujala především tím, že spojuje matematiku, ekonomii a management. Jen jedna znalost nestačí, je potřeba více pilířů.

Toť snad stačí. Kdyby někdo chtěl vědět víc, pošlu mu prezentaci, kterou jsme předváděli ve středu na symposiu, nebo třicetistránkovou závěrečnou zprávu, kterou jsem před pár hodinami dokončil. Pokud nebude mít Steve nějaké připomínky, tak hotovo.

Big and Tall

Už delší dobu jsem sháněl džíny. Dvoje jsem tu ke konci pobytu vyhodil, protože byly natolik zničené, že by je nemělo cenu tahat zpět. Sháněl jsem už třeba v San Franciscu přímo ve velkém obchodu Levi's, ale ani tam neměli na mě délku v nějakém přijatelném stylu (kde jinde by měli mít?). V Macy's v Crossgates jsem také nepochodil. Do hledání jsem zapojil asi čtyři zaměstnance včetně nějaké manažerky. Nutno říct, že byly celkem neschopní - jeden našel v počítači, že je mají, druhá šla hledat, třetí řekla, že ne, a čtvrtá přišla a řekla, ať si je objednám po internetu. Dopadlo to tak, že když jsem se po půlhodině šel jedné té paní ptát na plavky, tak se upřímně divila, že tam po tom všem ještě stále jsem.

V JCPenney to nebylo o moc lepší. Slečna mezi džíny mě poslala do sekce s nadměrnými velikostmi "Big and Tall". Odsud mě pán poslal zpátky mezi džíny. Prohlédaval jsem tedy obě místa a nenašel nic. Ta sekce "Big and Tall" mě ale docela pobavila. Nechápu druhou část názvu, když pro vysoké tam neměli vůbec nic. Zato "Big" sedí, protože džínů s pasem přes 50 tam měli mraky.

Úspěšný jsem byl až dneska, když jsem poprosil Brooke o pomoc. Zajeli jsme do Sears v jednom nákupním centru, kde už jsem dobře nakupoval s Debbie. A mohl jsem si dokonce i vybírat.