Kromě "statických" hranolek se všechno dělá čerstvě na počkání. I když máte na výběr tak tři věci, co si můžete dát, Eric vždycky zopakuje vaši volbu a vůbec si komunikaci se studenty užívá. Oslovuje ve stylu How's it going, bro? (Jak to jde, kámo?), jednou mě přivítal What's up, big man? Nejčastěji objednávkou je dvojitý cheeseburger (double cheeseburger, double cheese), ale málokdo mu řekne něco jiného než double trouble [dáááábl trááábl]. Každý den je v nabídce něco speciálního (jiné maso, jiná houska atp.) - nemusíte vědět, jak se konkrétní druh řekne - stačí říct one [spééšl]. Jakmile vás Eric vyslechne, uslyšíte něco ve stylu double trouble come in up. Za chviličku to máte na talíři a když jste žena, uslyšíte gentlemanské cheeeeeseburger for the lady.
Občas si zajdu pro ten "blbý" hamburger jen pro to, abych mu udělal radost a on mě naoplátku rozesmál. Nejhorší je, když je u jiného pultu nějaké populární jídlo. To je mu trochu smutno, že k nimu skoro nikdo nejde.
Téměř každý pracovník je tu přátelský, ale Eric bere svou práci vážně a opravdu pracuje srdcem. Přál bych vám to zažít.
2 komentáře:
Představuju si typického Američana, abych měl představu o Ericovi :-). Nějaká jeho fotka by nebyla? Třeba na netu? Ahoj táta.
Fotku nemám k dispozici ani nemůžu najít, ale třeba bude někdy vhodná chvíle nějakou pořídit :-)
Okomentovat