AirFrance

Mimochodem, první setkání s AirFrance bylo docela milé. Na check-in na letišti v New Yorku si mě přivolala ta nejsympatičtější odbavovatelka. Když jsem se tázal, zda můžu mít na palubu letadla s sebou malý lék ve spreji, říkala, že určitě a pak se ptala, jestli jsem ho koupil v Americe - že to tu nemůže sehnat, že to zná z Francie. Abych ji vyzkoušel, jestli neblafuje, nechal jsem ji popsat, na co ten lék je a jestli si vzpomene, jak se jmenuje. Pak se mě ptala, kolik mi je. Když jsem odpověděl 21, zvedla telefon a volala kolegyni o kousek vedle a povídá: "Mám tu velmi vysokého muže…". Moc jsem nechápal, ale vše pak vysvětlila - změnila mi místo v letadle, kde budu mít dostatek prostoru na nohy - k únikovému východu, kam je podmínkou věk kvůli zodpovědnosti a znalost angličtiny, abych mohl ostatním pomáhat v případě nouze.

Samotný let byl ve srovnání s ČSA o něco luxusnější - např. každé sedadlo je vybaveno osobní obrazovkou s relativně velkým množstvím zábavy - filmy, seriály, hudba i hry… Že letíte s francouzskými aerolinkami bylo cítit na více vlnách: 1) Baget a minilahví francouzského vína, kolik si zamanete. 2) Bylo těžké zachytit, kdy letušky s instrukcemi přeply do angličtiny.