Six Flags - (nejen) horské dráhy

Kdysi mi Tee-pee přeposlal nabídku, že jedna známá z Albany pořádá výlet do zábavního parku  - s výraznou slevou na vstupné. Zeptal jsem se ostatních Čechů, skoro všichni byli pro, ale neměli jsme jak se tam dostat. Navrhl jsem Petrovi Smejkalovi, který chodil na schůzky mezinárodního klubu, aby se poptal, jestli by se to nedalo udělat jako školní akce. On se toho iniciativně ujal a byl úspěšný. Projekt pro třicítku účastníků byl schválen a podařilo se mu na vstup a autobus získat finanční podporu z více zdrojů, a tak výlet přišel na každého na pouhých sedm dolarů (jídlo a poplatek za skřínky v parku nepočítaje).

 

Těžko říct, kde s vlastním výletem začít. Vezměme to od toho méně zajímavého:

• Park Six Flags New England, do kterého jsme zavítali, je součástí - jak už název napovídá - jednoho z největšího řetězců na světě - Six Flags. Musím říct, že na společnosti mě zaujal velmi silný marketing. Například - na všech atrakcích do vás neustále hučejí hlášky typu "More flags, more fun". Když vám větu "Have a six flags day" řekl i prodejce nápojů, to není jen tak. Efekt jsem pozoroval po návratu, když lidé začali nahrávat své fotky a aktualizovat statusy na facebooku. Ani jednou jsem se nesetkal s tím, že mi někdo někam napsal "theme park". Všechno je Six Flags.
• V parku výdaje (a výdělky na druhé straně) nekončí zaplacením lístku. Vnášení vlastního jídla a pití je chytře zakázáno a kontrolováno. Nabídka občerstvení bohatá - a drahá. Zapůjčení skříňky stojí až 19 dolarů. Na drahé pití jsme vyzráli nejdříve vodou z kohoutku a pak zakoupením bezedné lahve. Drahá jako pes, ale když ji můžete pak neustále doplňovat a sdílíte to ve čtyřech lidech... 

A nyní k atrakcím aneb snaha popsat nepopsatelný zážitek:

• Six Flags New England je známý především díky horské dráze Bizarro, dříve nazívané Superman. Ta totiž poslední tři roky obsazuje první příčku v žebříčku nejlepších ocelových horských drach vůbec. Výška 63 metrů, délka 1,6 km, sklon až 72°, rychlost až 124 km/h, efekty mlhy a šlehajících plamenů… To se musí zažít.
• Na Bizarro jsme šli jako první. U vstupu měl jeden zaměstnanec dvě velká dřevěná pravítka, kterými kontrolovali horní a dolní výškové limity. Z dálky jsme netušil, zda to horní překračuji nebo ne. Děsila mě představa, že bych tam nemohl jít, tak jsem kolem toho přešel radši trochu vzdáleně a přikrčeně.  Pak jsem si přečetl, že dvě dráhy měly limity 76 palců (ta druhá 78) - což obojí překračuji. Měl jsem štěstí, protože třeba Petra Koukala (návštěva z Milwaukee) na Bizarro nepustili a to jsme zhruba stejně vysocí.
• Asi bych dokázal o každé dráze a jiných atrakcích mluvit věčnost, ale pokusím se to trochu zestručnit. Jednou máte kolejnice nad hlavou a jste pomalu častěji vzhůru nohama. Na klasické dřevěné dráze spočívá adrenalin v tom, že máte pocit, že to prohýbající se prkna nevydrží a každou chvíli se konstrukce rozpadne. Jindy jedete kus pozpátku (a vzhůru nohama samozřejmě). Na obrovské 360° houpačce s názvem Catapult si říkáte ještě stokrát více, zda vás dobře připevnili…   Rychlý vodopádový sjezd do vody (s velkým žbluňknutím a cáknutím samozřejmě) je klasika - bohužel nejel hned za námi další vůz, aby nás to neohodilo ještě jednou na mostě, jak je plánováno. Na divoké řece jedete oblečeni v osmi lidech na kruhovém člunu - ten je nevyzpytatelný a tak je celkem loterie, koho smočí vodopády. Volný pád je volný pád, těžko říct, zda výstřel nahoru stejnou rychlostí není ještě zajímavější.
• Součástí areálu je i Hurricane Harbor, tedy jakýsi vodní svět. Mnoho tobogánů bylo zavřeno - asi kvůli počasí, ale Typhoon nás nadchl. Jedete ve dvou nebo třech lidech na člunu, dolů svištíte, až to občas skočí a nahoru jedete ještě rychleji, protože vás chytí pojízdný pás. Rychlé. Bomba.
• Zdeněk měl dobrý nápad najít na youtube videa z atrakcí. Uvádím odkazy na většinu z těch, které jsme vyzkoušeli  (doporučuji hlavně první polovinu): Catapult, Flashback, Bizarro, Mind Eraser, Scream,  Batman, Thunderbolt, Shipwreck Falls. 

Plus pár fotek je v galerii.