Přijal jsem pozvání mé host family na večeři v japonské restauraci. Dlouho jsem je neviděl a chtěli jsme se setkat ještě před zimními prázdninami, které klepou na dveře. Dopoledne se mě spolužák zeptal "What's new?", tak jsem mu odpověděl, že večer asi poprvé okusím japonskou kuchyni. Jelikož se učí japonsky a i v Japonsku byl několik měsíců, hned mi napsal na papírek, co se říká před jídlem, jak se děkuje či chválí.
Nejprve jsme vyzkoušeli nějaké předkrmy - mimo jiné knedlíky (dumplings), ale s těmi českými měly společný jen název. Jako hlavní chod jsem si vybral kuřecí sukiyaki, z čehož se později vyklubal kotlík sojové polévky s masem, zeleninou a houbami. Nicméně na hlavní jídla jsme čekali přes hodinu, a protože Al & Debbie spěchali do divadla a já zpátky pracovat do knihovny, večeře měla dobrodružný konec. Krátce po tom, co nám bylo naservírováno, jsme si totiž všechno zase nechali zabalit (moje sukiyaki jsem obdržel v obrovském kelímku). Aspoň jsem v knihovně mohl dát ochutnat Fumice z Japonska, abych otestoval "pravost". A že jí chutnalo.
Nejprve jsme vyzkoušeli nějaké předkrmy - mimo jiné knedlíky (dumplings), ale s těmi českými měly společný jen název. Jako hlavní chod jsem si vybral kuřecí sukiyaki, z čehož se později vyklubal kotlík sojové polévky s masem, zeleninou a houbami. Nicméně na hlavní jídla jsme čekali přes hodinu, a protože Al & Debbie spěchali do divadla a já zpátky pracovat do knihovny, večeře měla dobrodružný konec. Krátce po tom, co nám bylo naservírováno, jsme si totiž všechno zase nechali zabalit (moje sukiyaki jsem obdržel v obrovském kelímku). Aspoň jsem v knihovně mohl dát ochutnat Fumice z Japonska, abych otestoval "pravost". A že jí chutnalo.
3 komentáře:
Taky jsem ještě nikdy nebyla v japonské restaurace..právě z toho důvodu, že nevím co mi přijde na stůl:))
No a v tom je to kouzlo... :)
Když já něco nerada vracím, tak bych se tam asi docela trápila, kdyby mi to nechutnalo..:))
Okomentovat