Harvardský kampus není tak jasně ohraničený jako Union College, více se mísí s vlastním městem, i proto je o poznání živější. Chvíli mi trvalo, než jsem našel to pravé místo, kde se nechat vyfotit. Je jím socha před University Hall. Podstavec nese nápis "John Harvard founder 1638", i když univerzita byla založena o dva roky dříve, Harvard nebyl jejím zakladatelem, ale jen dárcem majetku, a zpodobněný muž je student z doby 150 let po Harvardově smrti. Kdo se chce nechat se sochou vyfotit, musí většinout několik minut vyčkat, než se uvolní, a překousnout minidav převážně asijských návštěvníků, který na něj v jeden moment upře pohled.
M.I.T. je od Harvardu zhruba půl hodiny svižné chůze. Cestou mě zarazila česká vlajka ve výloze jedné restaurace. Byla zavřená, tak jsem se šel zvědavě informovat do sousední vinárny. Prý se kolemjdoucí Češi často ptají, ale prý se jedná o "náhodnou dekoraci". Brzy jsem zahlédl budovu s nápisem Massachusettes Institue of Technology a také průvodcem zmiňovanou architektonicky zajímavou posluchárnu Kresge Auditorium. Ani jsem moc nevěřil, že by šlo jít dovnitř, ale stejně jsem zkusil otevřít dveře - a rázem jsem byl v předsálí. Nikde nikdo kromě dvou čínských turistek a i ty se brzy vypařily. Zkusil jsem šáhnout i na kliku dalších dveří - otevřeno. Tak trochu s pocitem, že každou chvíli spustím někde alarm, jsem zkusil otevřít i poslední dveře, čímž se mi naskytl pohled do nasvícené ale prázdné moderní posluchárny. Na FELu se zamyká každá třída, na M.I.T. jsou dveře do místnosti s varhanami a sedačkami s deseticentimetrovým polstrováním otevřeny i o víkendu.
Během návratu směr centrum Bostonu jsem potkal Kate z Anglie a Vojtu, prošli jsme dlouhou, ale pěknou Commonwealth Avenue a relativně velkým parkem Boston Common, nedaleko od místa srazu. A pak už zas jen crazy jízda zpět...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat