Mexiko: Ciudad de México

O hlavním městě Mexika jsem zmínil skoro vše podstatné v minulém článku o dopravě. Nyní jen několik dodatků.

Historické centrum se dá zhlédnout za 2 hodiny a pro Evropana je to celkem nuda.

Zastavili jsme se u davu, který obklopoval taneční vystoupení na ulici. Krátce na to se nás protagonista s mikrofonem vyptával, jak se jmenujeme a odkud jsme. Lidé se smáli, jakožto bílí a ještě k tomu vysocí jsme pro ně byli kuriozitou. Situace se opakovala o pár hodin u jednoho klauna, který se nás na něco zeptal, my odpověděli a on pak pro nás nesrozumitelně odpověděl, že se dav vřískal smíchy. Překvapilo mě, že i v metropoli jsem si připadal jak celebrita z vesmíru. No posuďte sami - kdy se vám naposled stalo, že by po vás zírala parta teenagerů nalepená na okna odjíždějícího metra?

Metro patří k nejlevnějším na světě - jedna jízda stojí 2 pesa (3 Kč). A když máte štěstí, máte to i s hudbou - to když zrovna vagonem prochází prodejce přepálených cdček za 10 peso (15 Kč).

K večeru jsme se vydali na univerzitu se setkat s místními studenty. Kampus byl celkem mrtvý, ale potkali jsme Mexičana, který má manželku z (v) ČR a brzy se tam chystá přestěhovat. Byl velmi hodný, odvezl nás do čtvrti San Angel, kde to v noci žije a zároveň je tam bezpečno.

Jaký je výhled z věže Latinoamericana? Omezený, protože Mexico City je opravdu hodně znečištěné. "Kochání se" je doprovázeno třemi druhy zvuků, které najednou slyšíte ze všech stran: houkačky, troubení aut a pískání policistů.

Fotky z Mexica City a nedalekého žhavého Teotihuacánu čerstvě naleznete ve fotogalerii.