Problém s antimalariky aneb získej zdarma tričko z Ameriky!

Než jsme se v listopadu chystali do Mexika, zvažovali jsme, zda si kromě doporučených očkování koupit i antimalarika (proti malárii se nedá očkovat). Některé zdroje je do Mexika doporučují, jiné zas že je to zbytečné. Výhody antimalarik jsou zřejmé, ale mají také řadu nevýhod: možné vedlejší účinky, cena, neposkytují absolutní ochranu, v případě neúčinnosti mohou zmírnit projev a pak se na to hůř přijde.

Nakonec jsme se pro jistotu rozhodli, že si je pořídíme. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od jiných států Karibiku Mexiko není tak rizikové a nejeli jsme tam večery a rána trávit v džungli a měli jsme s sebou připraveni vysoce účinný repelent, jsme si řekli, že riskneme méně spolehlivou koupi léků přes internet. I za 40 dolarů plus 32 za urychlené poštovné to vyšlo několikanásobně levněji než v kamenné lékárně.
Složením jsou tablety stejné (Chloroquine Phosphate), ale ty v lékárnách jsou "značkové" a platíte tam za jejich marketing atp. Podobně jako když si koupíte William & Delvin džíny pod značkou Freeway. Objednali (= zaplatili) a čekali.

Jenže - když tablety nedorazily ve slíbeném čase ani do našeho odletu, rozjel se následující kolotoč:

• Já: O tablety už nemám zájem, chci zpět peníze.
• Oni: Můžeme vám je zdarma přeposlat do Mexika.
• Já: Nebudeme na jednom místě, chci zpět peníze.
• Oni: Vyjasníme situaci a ozveme se.
• Oni: Za 2-3 dny by zásilka měla dorazit.
• Já: Nedorazila mi v čase, který jsem si zaplatil, už ji nechci, chci zpět peníze.
• Oni: Až bude objednávka poslána zpět, vrátíme vám peníze.
• Oni: Zásilka byla doručena. (Zatímco jsme byli v Mexiku)
• Já: Co mám udělat, když chci poslat zpět zásilku na účet příjemce?
• Oni: Dle našich pravidel nebereme objednávky zpět. Měl jste ji odmítnout, pak bychom vám vrátili peníze. Teď s tím nemůžeme nic dělat, když zásilka byla doručena.
• Já: Neměl jsem možnost odmítnout zásilku. Nesplnili jste sjednané podmínky o čase doručení. Slíbili jste mi, že mi vrátíte peníze, až bude dobírka poslána zpět. Proto ji chci poslat lék zpět a vrátit peníze.
• Oni: Měl jste dobírku odmítnout, ne ji přijmout. Jen v tom případě bychom vám vrátili peníze. Není naše vina, že se pod příjem někdo podepsal. Zásilka byla doručena a doručené zásillky nebereme zpět.

Problém je v tom, že jsem neměl možnost zásilku odmítnout. Když mi ji na kampusové poště předávali, byla už školou dávno přijatá. Prášky jsou firmou Bayer vyrobené v Indii - odkud také přišly. Na celním prohlášení je zaškrtnuto dar a jako jméno a plná adresa příjemce "Ondrej USA" - asi jsem tu tedy jediný. Chápu, že lék není knížka a že ho nechtějí přijmout zpět (i když bůhví, jaké jsou tu na to zákony). Ale - co kdyby uvnitř nic nebylo? Jak to budu reklamovat? Navíc mi zásilka nepřišla do 9 dnů, jak jsem si připlatil.

Tak, teď už snad máte všechny indicie. Co byste dělali na mém místě? Napadá vás nějaké řešení, jak z nich dostat aspoň tu cenu poštovného? Kdo přijde z nápadem, který povede k tomu, že mi vrátí aspoň část peněz, má u mě tričko z Ameriky!

All you can sníst (6.)

Minule jsme nakousli zeleninu, dneska tu zdravost dojíme ovocem. Ať je snídaně, oběd či večeře, vždy jsou k dispozici koše s jablky (různých barev), pomeranči, banány, někdy navíc i něco extra - např. blumy či hrušky. V jedné z jídelen jsou skoro pořád dva druhy melounu (někdy i třetí - ten "náš"), grep a hroznové víno. Ta druhá zas bývá bohatší na kompoty - mandarinka, broskev, ananas atp. Když ještě přidám teplé jahody, borůvky a brusinky na vafle, tak už mě ani moc dalších druhů ovoce nenapadá.

Large-Scale Software Development

Bylo tu přání napsat něco bližšího o předmětech, které tu studuji, tak začnu Large-Scale Software Development, což by se dalo přeložit asi jako Vývoj rozsáhlého software.

Oficiální popis předmětu: 

Strategies for the systematic design, implementation, and testing of large software systems. Design notations, tools, and techniques. Design patterns and implementation idioms. Implementation, debugging, and testing. Includes team and individual software development projects.

Střípky:

1. Hlavní důraz je kladen na čtyři projekty - dva individuální a dva týmové.
2. Jak se rozhoduje mezi dvěma týmy, kdo bude mít tři a kdo čtyři členy? Pákou.
3. Část hodnocení tvoří také prezentace vybraného návrhového vzoru ostatním -naše dvojice už má za sebou.
4. Zkouška má váhu 25%.
5. Bilance holek ve třídě se blíží FELu (3 z 22).
6. Jeden z hlavních přínosů vidím v obohacení "softwarové angličtiny".
7. Předmět mi bude uznán na FELu za Úvod do softwarového inženýrství.
8. Jedna z povinných knih je klasikou v literatuře o návrhu software. Na čtveřici autorů se běžně odkazuje GoF či Gang of Four. Když mi přišla levnější mezinárodní verze, docela jsem se lekl - obálka a předmluva jsou v čínštině.

Jsme v polovině, co vám tu chybí?

Zrovna se nacházím někde v půlce druhého trimestru a možná to znamená, že i psaní tohoto blogu je v polovině.

Nejlepší čas se zeptat publika na zpětnou vazbu. A ať jsme konstruktivní, tak vám dám nějaké vodítko: Co vám tu chybí? Jsou nějaká témata, která by vás zajímala, ale ještě o nich nebyla zmínka? Nějaké otázky, na něž mohou blogové příspěvky odpovědět? (Čtenáři v USA naopak můžou mít nějaký nápad/doporučení, co tu prostě musí zaznít.)

Jelikož blog z části píšu i pro vás, milé čtenáře, tak k vašim nápadům třeba i vezmu ohled.

Díky.

Ledové lezení

Původně jsem zamýšlel o víkendu studovat a odpočívat, ale nabídce školního Outing Clubu nešlo odolat. Výlet v osmi lidech s názvem Ice Climbing za pouhých $15 - v ceně doprava, sendviče a hlavně den ledolezení v ceně $80 (vč. instruktora a zapůjčení všeho vybavení).

Vyjížděli jsme už v půl sedmé, cesta do Keene Valley (v Adirondacks, nedaleko Lace Placid) zabrala asi dvě hodiny. Nabrali jsme vybavení a instruktora a hurá k dvacetimetrovým skalám. Absolvovali jsme krátkou instruktáž - jak pracovat s cepínem, jak zakopávat mačky, jak postupovat, jak bezpečně jistit nebo jak komunikovat (příkazy On belay-Belay-Climbing-Climb, Slack, Tension, Ice, Off belay).

A pak? Nechám mluvit fotky...

Pokud budete mít také někdy tu příležitost a aspoň trochu chuť, neváhejte ani chvíli. Byl to opravdu skvělý zážitek, i když nás fyzicky vyčerpal. Jednou když jsem jistil Zdeňka a on si nahoře dával přestávku, volal jsem: "Bolí tě ruce?" "Všechno," odpověděl. A vystihl to.

Maus

Dovolím si doporučit jednu dvoudílnou knížku: Maus.

Maus je příběh Vladka Spiegelmana, Žida, který přežil holocaust a jeho syna, kreslíře, který se snaží vyrovnat s otcem, jeho hrozivým příběhem i dějinami jako takovými. Forma zpracování je komics - nacisté jsou zobrazeni jako kočky, Židé jako myši. (zdroj)

Opravdu výjimečné... Pokud se nerozhodnete ji číst každý den kousek jako já, věřím že ji přečtete na jeden nádech.

Mají ji v Luxoru (i na Amazonu), stejně jako v knihovnách !

Latinskoamerická noc

Interkulturní smršť - po čtvrtečním ruském večeru v pátek následovala latinskoamerická noc. Za rytmy saly přišly desítky lidí. Nevím čím to, ale ten večer jsem si připadal nějak extra vysoký.

Pár fotek od Petra Diviše:

борщ

привет! Ruská spolubydlící Lily ve spolupráci s profesory ruštiny a dalšími studentkami z východní Evropy uspořádala ruský večer, tak po nějaké době zase "domácí" jídlo… Den byl pro mě takovou malou revolucí - začal jsem mít rád boršč. Přítomný profesor pořád dokola prohlašoval, že to je ten nejlepší boršč, který kdy v životě měl. Lily, fakt se ti povedl.

Využil jsem přátelské atmosféry a s Charlesem (tím profesorem) jsem se dohodl, že si mě pravděpodobně vezme pod křídla na příští trimestr a budeme mít spolu ruštinu jako independent study (tj. něco mezi samostudiuem a výukou jeden na jednoho, počítá se jako jeden normální předmět).

Psychoexperimenty

Personality and Attitudes, Religious Attitudes and Beliefs, Inferring thoughts and feelings, Speeded Processing of Words & Numbers, Quality of Advertising, Mood and Cognition Study, Personnel Selection Social Attitudes… jsou názvy psychoexperimentů, kterých jsem se doposud zúčastnil. Profesoři z Katedry psychologie a studenti psychologie dělají experimenty, kam se každý může přihlásit on-line.

Katedra motivuje jednak penězi (většinou za půlhodinové dávají $4, za hodinové $8), ale někteří si tam chodí pro kredit. Příští týden mě čeká jeden devadesátiminutový "Stimulations and Performance", kam máme přijít pohodlně oblečeni a v teniskách, protože v průběhu bude nějaké cvičení nebo pohybová hra.

Některé pokusy jsou zajímavé - občas s překvapivým koncem (většinou vás prostě nějak ošálí). Někdy jsou bohaté na slovní zásobu. V jedné studii jsme zaškrtávali, jak se cítíme, a tolik adjektiv-emocí jsem snad pohromadě ještě neviděl.

All you can sníst (5.)

Že musí all-you-can-eat styl vést nutně k nezdravému stravování? A co když si můžete vzít i zeleniny, kolik chcete? Připravit si salát, když nemusíte nic krájet, je velmi pohodlné. A salát může být každý den jiný… Paprika, rajče, mrkev (malé mrkvičky i nastrouhaná), okurka (oba druhy), salát, cibule, kukuřice, brokolice, olivy, někdy listový špenát a hrášek jsou jen zlomkem nabídky - u některé zeleniny ani nevím, jak se jí říká. Přidejte si jeden z několika druhů nastrouhaného sýru a když vám to připadá příliš zdravé, můžete ochutit jedním z mnoha dresinků či omáček. Pro ty línější jsou saláty někdy předpřipravené - a často bývají s kousky chutného masa.

Díky, Tee-pee

Podobný příspěvek mám v plánu napsat skoro od samotného začátku psaní tohoto blogu, ale chtěl jsem si počkat, až trochu naroste návštěvnost, ať to má nějakou váhu.

Chtěl bych poděkovat Tee-peemu (nepřezdívkou Pavel Trojánek) za jeho nekonečnou pomoc s mým pobytem za oceánem. Od přijímacího řízení přes kontakty na jeho známé, vybavení, všeobecnou podporu, rady pro život na Unionu po cestovatelské tipy... Ani nevím, jestli si uvědomuje, kolik času ho všechny ty emaily, Skypy, setkání, icq a gmail chaty musely stát. Opravdu si toho vážím.

Mimochodem, Tee-pee má dneska narozeniny, tak mu tímto přeji VŠE NEJLEPŠÍ a úspěšnou cestu do Grazu !

Poprvé na běžkách

V sobotu jsem si poprvé v životě stoupnul na běžky, když jsem vyrazil na cross country skiing s Horizons do Lapland Lake. Z Unionu jsme jeli jen já, Yiran a vezli nás Al & Debbie. Protože jsme na místě byli z čtyřicítky účastníků jako první, vydali jsme se vstříc běžkovacím radovánkám dříve.

Po pár začátečnických trasách vč. té k zamrzlému jezeru (které zrovna nebylo zamrzlé natolik, aby se dalo i na něj) jsme se vrhli na více obtížné. Bylo příjemné, že jsme byli skupinka 4-5 lidí než se plácat v "davu" několika desítek lidí, a tak jsme si mohli dobře regulovat tempo. Prostě skoro taková rodinná atmosféra. Projeli jsme skoro všechny ne nejobtížnější trasy, některé i vícekrát, a "naběhali" 22 km.

V centru areálu (taková chatka s půjčovnou vybavení, společenskou místností atp.) bylo také moc dobře. Hřála nejen kamna, ale i přátelská atmosféra - Například jedna holka si zasteskla, že si nevzala rukavice a bude ji zima na ruce, a obratem ji jeden cizí pán nabídl své druhé - zbrusu nové high-tech. Neznali se a pán jen ukázal, kde má svůj batoh, kam je může odpoledne vrátit.

Na cestě zpět jsme zahlédli mraky jelenů a zastavili se na večeři v PizzaHut. Zrovna jsem Ala a Debbie přesvědčoval, že se v Americe více navazují rozhovory i mezi lidmi, kteří se neznají, a tak mi docela pomohl jeden pán, který se mě hned po vstupu otázal "How tall are you?". Číšnici jsem překvapil, když jsem k pití chtěl něco na zahřátí - čaj nebo čokoládu. To nevedou a kafe jsem nechtěl, tak jsem si dal vodu a - jako obvykle zapomněl říct bez ledu…

Běžkovací sobota byla tady asi pro mě zatím jedním z nejlepších dnů vůbec, ale ještě teď (ne)cítím stehna a třísla a chodím tak, jako bych si každý krok pečlivě rozmýšlel.

Více fotek

Neoficiální svátek Super Bowl

Třiačtyřicátý ročník Super Bowlu je právě v plném proudu. Američtí fotbalisté Pittsburgh Steelers momentálně vedou nad Arizona Cardinals ve finálovém zápasu severoamerické National Football League. V Americe obecně nejsledovanější televizní vysílání v roce.

Zajímavé je, že velká část populace se na Super Bowl nedívá kvůli fotbalu, ale díky přestávkovým reklamám. Mnohé se vyrábějí speciálně pro tento večer a patří mezi nejvtipnější, nejoriginálnější, nejoblíbenější a také nejdražší televizní reklamy vůbec.

Přízvisko "national holiday" si Super Bowl zaslouží i z hlediska konzumace jídla. Po Dnu díkuvzdání je Super Bowl dnem s největší spotřebou jídla.

Ne že by mě sportovní novinky nějak vzrušovaly, ale i tak mě překvapilo, že jsem o Super Bowlu neviděl ani jednu zmínku na českých zpravodajských serverech, protože v USA je to teď událost číslo jedna.

Na slovíčka jinak

S Petrem, spolubydlícím, se shodneme, že na naší anglické slovní zásobě zbývá stále dost práce, a proto jsme se rozhodli udělat další krok. Koupili jsme si whiteboard (to je taková ta bílá tabule), kam si píšeme pro nás nová nebo problematická slovíčka. Instalaci tabule jsme si užili vzhledem k tomu, že do zdi nesmíme nic vrtat - ani návodové háčky, a tak jsme rám oblepili takovou speciální oboustrannou páskou. Nicméně, jestli bude držet, už si dvakrát rozmyslela.

Docela to funguje, když slovíčka máte skoro furt na očích, povídáte si o nich a hlavně vás baví přidávat nová. Navíc - zkuste si někdy ve dvou pouštět různé výslovnosti pár slovíček a snažte se je co nejpřesněji napodobovat. Když budete mít štěstí, budete se u toho válet smíchy jako my.

Zkrátka - učení anglických slovíček mě asi nikdy dříve nebavilo tak jako teď.

A co vy - nechcete si taky pořídit jeden takový slovíčkový whiteboard?